CZ
037
U Bagru, U Kluků a Té Černé Tašky
Jmenuju se Marek Svoboda, je mi osmačtyřicet a dvacet dva let každé ráno vstávám ve čtyři, abych stihl
CZ
056
Jedenáct let bez spolujezdce
Já mám v kabině pořádek. Teda měl jsem. Jedenáct let jezdím sám a za celou tu dobu jsem nevzal nikoho.
CZ
048
# Čtyřicet devět procent
Advokátka mi odpověděla ještě před rozedněním. Jmenovala se Kamila Součková a znal jsem ji jen z doslechu
CZ
08
Srdci neporučíš
— Co si to dovolujete, mladý muži? — vyjela Bohumila na cizího chlapa, který se sehnul a snažil se sevřít
CZ
024
Chodba u dveří, tichý slib
Denisa přišla o práci ve firmě, kde počítala faktury, tři měsíce před tím, než jí Radek nabídl svézt
CZ
0159
Zámek na garsonce v Brně
Tereza, sedmatřicet, doprovázela svého muže na nádraží a nesla mu batoh, protože Filip trval na tom
CZ
058
Nádraží v Ústí nad Labem, pět minut do odjezdu
Vlak do Drážďan odjížděl v 10:47 a já stál na nástupišti jako idiot, se dvěma batohy na ramenou, a sledoval
CZ
052
Půl roku ticha a pak zazvoní zvonek
# Půl roku ticha a pak zazvoní zvonek Eliška otevřela dveře bytu své tchyně a z předsíně slyšela smích.
CZ
0117
Klidná bikiny na pláži v Podolí
Je mi třiašedesát a bydlím v paneláku v Podolí, kousek od Vltavy, odkud slyším tramvaj číslo tři, jak
CZ
023
Ztracená stovka na náměstí Svornosti
Pracuji v lékárně na náměstí Svornosti v Olomouci už třináct let. Za tu dobu jsem viděl stovky lidí