CZ
026
# Fialový ručník z Vinohradské uličky
Stalo se to jedno červencové úterý, kolem desáté dopoledne, na dvoře našeho malého domu na sídlišti Chodov
CZ
025
# Rekonstrukce bez návratu
Jmenuji se Blanka Vaňková, je mi šedesát jedna let a třiadvacet z nich pracuji jako recepční ve zdravotním
CZ
018
Pes u kostela v Telči a to, co jsem já, farář, celé týdny nechápal
Jmenuji se Otec Bohumil a dvacet let sloužím v kostele svaté Anny na okraji Telče. Myslel jsem si, že
CZ
042
Vzkázala jsem synovi šéfa, ať mi neplatí za práci, kterou beztak neuznal — pak jsem viděla, co udělala paní účetní
Vzkázala jsem synovi šéfa, ať mi neplatí za práci, kterou beztak neuznal — pak jsem viděla, co udělal
CZ
031
Řekla jsem kurýrovi, že objednávka je moje
Řekl jsem kurýrovi, že objednávka je moje V půl osmé jsem otevřel dveře bytu v Brně na Kounicově ulici.
CZ
049
Poslední zápas Bohouše Vraného
Vysílač na střeše paneláku v Brně-Líšni bliká už od rána do rytmu fotbalového přenosu, který jede odvedle
CZ
023
Rok bez jediného slova
Do té firmy jsem nastupoval kvůli penězům. Třicet osm tisíc hrubého, služební auto po roce, třináctý plat.
CZ
062
Nový začátek se rodí v prázdném bytě — Praha
Bylo mi třicet šest, když jsem ovdověla, a můj syn Kuba měl osm. Po Tomášově pohřbu jsem už nedokázala
CZ
0106
Kanystr solidolu na panty, sekera na dřevo, štípanou vezmi z kůlny – rozdala jsem úkoly místo grilování a synovec na mě řval, že jsem se zbláznila
Panty u branky zaskřípaly, když jsem je otevírala loktem – ruce jsem měla od jahodového džemu až po zápěstí.
CZ
027
# Modlitba dědečka za zázrak na kolech
Jmenuji se Miluše Novotná a prodávám zeleninu na stánku na Havelském trhu už skoro jedenáct let.