CZ
083
Dědictví ticha
Do mého života vstoupila jednou větou. Stál jsem ve svatebním sále, v ruce skleničku sektu, a díval se
CZ
0230
Když jsem syna přivedla na svět, říkala jsem si, že nejtěžší práci na světě mám za sebou. Jak hloupá jsem byla. Teprve když máte dospělé dítě, které si ničí život, pochopíte, co je to bezmoc. A já se na tu bezmoc nemohla dívat.
Bylo krátce po poledni, když jsem se rozhodla zaskočit za Jarmilkou. V tašce jsem nesla čerstvé kynuté
CZ
051
Dítě v náručí, diplom na dosah
Když jsem vkročila do auly s miminem v šátku, ozval se ze třetí řady pobavený smích. Někdo za mnou procedil
CZ
020
Kachna, která nám vrátila Matěje
„Jani, pojď se podívat!“ křikl David z verandy. „Máme tady ptačí nájezdníky.“ Utrhla jsem se od krájení
CZ
067
Nezvaný host bouřlivé noci
Bouře se přihnala krátce poté, co staré kuchyňské hodiny v domku na kraji Lhotky pod lesem odbily devátou večer.
CZ
0497
Telefon zazvonil v půl jedenácté
Telefon zazvonil v půl jedenácté večer. Seděla jsem v obýváku u rozsvícené lampy, na klíně rozečtená
CZ
068
Druhé číslo na psím obojku
Listopadový déšť bubnoval do plechové střechy veterinární kliniky na okraji Plzně. V čekárně voněl dezinfekční
CZ
0197
Ten svetr
„K čemu ti to, mami, bude?“ Poprvé to zaznělo u ranní kávy, když jsem zmínila, že bych se chtěla přihlásit
CZ
095
Vzala jsem si pětasedmdesátiletého milionáře. Když na vlastní svatbě vzal do ruky mikrofon, chtěla jsem se propadnout do země
V devětadvaceti jsem si připadala jako člověk, který na život prostě nemá kliku. Kariéra žádná, dluhy
„Zůstaneš s dětmi a já si pojedu odpočinout. Sám. Tedy… o samotě,“
„Zůstaneš s dětmi a já si pojedu odpočinout. Sám. Tedy… o samotě,“ přeřekl se její manžel a v ten moment